Český rozhlas: Izraelská armáda řeší nový problém – náboženské sionisty

Plovina vojenských akademií je nábožensky zaměřená, věřící tvoří asi třetinu až polovinu kadetů, náboženský sionismus prosazuje více židovských osad na okupovaných územích, a je dnes hlavní silou, která osadníky podporuje, vznik palestinského státu odmítají. Náboženští sionisté s ministrem školství Naftali Bennettem z Židovského domova religionizují školství i politiku. "V rukou máme celou justici," říká náboženský sionista Jedidja Stern, viceprezident Institutu pro výzkum izraelské demokracie, píše Český rozhlas.

My dodáme, že ministryní spravedlnosti je spolustranice Bennetta Ayelet Shaked, která vidí nejvyšší spravedlnost v zabíjení matek palestinských "teroristů" a v bombardování jejich domů, "aby zde již nevyrostli žádní další hadi". „Za každým teroristou stojí tucty mužů a žen, bez nichž by se do terorismu nemohl pustit. Ti všichni jsou nepřátelskými bojovníky, a jejich krev bychom měli mít na svých rukou," psala povzbudivě Shaked na svém facebooku během bombardování Gazy 2014, což mnoho lidí osdoudilo, jako de facto volání po genocidě.

Izraelské útoky na Palestince v Gaze jsou navíc mnohem častější, než střílení raket z Gazy, která téměř 10 let čelní devastující blokádě. I ta je aktem války a zabíjí.

Dále ze zprávy na Českém rozhlase:

V posledním desetiletí se objevuje nový fenomén – nacionalismus dostává náboženské zabarvení. Sionismus v této podobě má k sekulárnímu hodně daleko, především kvůli svým mesiánským podtónům. Pro náboženské sionisty je budování osad na Západním břehu plněním božího přikázání, o němž nelze diskutovat. A ve vládě i v úřadech je takto smýšlejících Izraelců čím dál víc.

Letos - vůbec poprvé v dějinách Izraele - stojí v čele tajných služeb Mossad a Šin Bet náboženští sionisté. „Vliv této skupiny je však nejpatrnější v armádě, a v posledních letech sílí. Rabínům se podařilo přenést otázky víry takříkajíc na frontu. Což se někomu zcela jistě nelíbí,“ píše v analýze pro agenturu Reuters zpravodajka Maayan Lubellová. a dodává: „V lednu náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot zrušil po 15 letech jednotku, jejímž cílem bylo zvyšovat „židovské uvědomění v armádě“.

Zdůvodnil to lapidárně: armáda rozhádaná kvůli náboženským otázkám nefunguje. „Izraelské ozbrojené síly jsou lidovou armádou, která pokrývá celé spektrum izraelské společnosti,“ uvedl Eisenkot. Prý nestojí o vojáky, kteří nevědí, zda více poslouchat velící důstojníky, nebo Hospodina.

Po roce 2000 se začal vojenský rabinát agresivněji prosazovat a vojáky vzdělává stále více v judaismu. Věřící nyní tvoří zhruba třetinu až polovinu kadetů, vyplývá ze statistik psychologa Reuvena Gala, předsedy Izraelské asociace pro výzkum vztahů civilního a vojenského sektoru. „Vzhledem k celkové populaci je to nepoměrně vysoké zastoupení. Izraelské ozbrojené síly se přece nejmenují Židovské ozbrojené síly,“ zdůrazňuje Gal. Pravdou však je, že z čtyřiceti šesti vojenských akademií je už dnes polovina nábožensky zaměřená.

Ke kritikům tohoto stavu patří profesor Jagil Levy, který přednáší o vztazích mezi armádou a civilním sektorem na izraelské Open University. Podle něj se náboženský sionismus snaží prosadit více židovských osad na okupovaných územích, a je dnes hlavní silou, která osadníky podporuje.

Z religiózních sil v armádě už začínají mít obavy i někteří zákonodárci a představitelé armády. Izraelský úřad Státního kontrolora v roce 2012 kritizoval pamflety, které kolovaly mezi vojáky během války v pásmu Gazy v letech 2008-2009. V jednom z pamfletů stálo, že Izrael se nesmí vzdát ani milimetru svého území a že boj někdy vyžaduje krutost k nepříteli.

Vliv náboženského sionismu neroste jen v armádě, ale i ve vládě.

Jeho stoupenci volí především dvě strany – Likud premiéra Benjamina Netanjahua a nábožensko-sionistický Židovský domov. Toto uskupení šlo do voleb v roce 2013 s novým, mladým vedením a zdvojnásobilo počet svých poslanců na 12. V loňských volbách o čtyři poslance přišlo, takže dnes jich má v Knesetu osm. Na druhou stranu ale získalo větší vliv v koaliční vládě.

Jak uvádí agentura Reuters, Židovský domov prodělal pod vedením 44letého Naftalího Bennetta velké změny. V minulosti sledoval úzké sektářské zájmy, ale dnes chce měnit celou zemi. A daří se mu to. Odmítá vytvoření palestinského státu, a chce, aby Izrael oficiálně zabral převážnou část území západně od Jordánu.

Kromě náboženských důvodů vidí v palestinské státnosti stejně jako premiér Netanjahu bezpečnostní riziko. Jak autorka článku podotýká, Netanjahu se v důsledku takové politické konkurence posunul více doprava a často de facto následuje předsedu Židovského domova Benneta.

„Chceme stát, který je více spojený se svými kořeny,“ řekl Bennett agentuře Reuters. „Jsem sionista, jsem Žid a jsem na to hrdý. Tohle je naše země posledních 3800 let. Z toho vycházíme“.

Podle něj po holocaustu náboženský sionismus živořil a staral se hlavně o přežití. Sílit začal až v 70. letech. „A teď jsme ve třetí fázi, kdy přebíráme vliv na politiku v celém Izraeli,“ říká předseda strany Židovský domov.

Jedidja Stern, viceprezident Institutu pro výzkum izraelské demokracie, je sám náboženský sionista. Vzpomíná na těžká léta po vraždě bývalého premiéra Jicchaka Rabina. V roce 1995 ho v Tel Avivu zabil student práv, náboženský sionista. Ten se nemohl přenést přes Rabinovu ochotu vrátit Palestincům území.

„Náboženský sionismus byl tehdy označován za nebezpečí, které ohrožuje právo a pořádek, za něco iracionálního, málem nezákonného. Po dvaceti letech se ale karta obrátila – dnes máme v rukou celou izraelskou justici, a to je neuvěřitelné,“ říká závěrem viceprezident Institutu pro výzkum izraelské demokracie Stern.