ČRo Plus: Značení výrobků z okupovaných palestinských území: technikálie, nebo politikum?

Historik Zdeněk Jehlička.

Chrání Brusel spotřebitele, nebo vyvíjí nenápadný nátlak na Tel Aviv? Evropská komise nedávno oznámila, že zboží pocházející z území, která Izrael okupuje, nemůže být v Evropě prodáváno jako izraelský výrobek.

Premiér Benjamin Netanyahu to označil za pokrytecké rozhodnutí, a přerušil na protest několik probíhajících jednání s Evropskou unií. Čeští poslanci se jednoznačně postavili na stranu Izraele. Vláda by podle nich neměla na takové nálepkování přistoupit.

Audio

K nařízení Bruselu o označování zboží z palestinských území a jeho možném politickém pozadí se vyjádřili historik Zdeněk Jehlička a ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát. Moderuje Tomáš Pavlíček.

Přehrát

„My to vítáme, Evropská komise se postavila na stranu práva a spravedlnosti,“ uvedl v pořadu Pro a proti historik Zdeněk Jehlička z iniciativy Ne naším jménem!.

Ostatní izraelské zboží se na evropských trzích pohybuje v režimu preferenčních tarifů a cel, připomněl aktivista. „A to navzdory tomu, že Izrael soustavně porušuje mezinárodní právo, přesto má ve vztahu k EU zcela nadstandardní postavení.“

Historik tvrdí, že židovský stát porušuje svou přítomností na palestinských území hned několik mezinárodních úmluv a konvencí.

Aktivista je také přesvědčen, že Izrael žádný zájem na jednáních se zástupci palestinské autonomie nemá a aktivně je bojkotuje.

„Porušuje zcela jasně čtvrtou ženevskou konvenci, která říká, že okupační moc nebude dosidlovat území svým vlastním lidem, což Izrael dělá zakládáním a rozšiřováním ilegálních osad,“ tvrdí Zdeněk Jehlička.

Jehlička: „Pokud by toto zboží mělo být správně označováno, muselo by být označeno jako kradené zboží z okupovaných palestinských teritorií. Věříme, že zodpovědný spotřebitel by si takové zboží nekoupil... Jedná se ze strany Evropské komise o čistě technické opatření, i když bychom byli rádi, kdyby byla Evropská unie daleko razantnější k Izraeli a vyvíjela účinnější politický tlak.“

Ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát považuje rozhodnutí Evropské komise za chybné. „A to z několika důvodů.“

Pavlát: „Vy mluvíte o kradené půdě. Tam nebyl žádný stát, a pak tam bylo Jordánsko. Izrael tam nyní vykonává správu do té doby, než dojde k dohodě, na které ale palestinská samospráva odmítá účast, například když počátkem listopadu Mahmúd Abbás řekl, že by to byla ztráta času.“

„Měřítko dvojího metru, kdy se vůči Izraeli postupuje způsobem, kterým se nepostupuje k jiným zemím, dále nešťastné načasování, které poškozuje perspektivy jednání mezi Izraelem a palestinskou samosprávou. Sporný je pochopitelně i výklad toho, co se označuje za okupované území.“

Argumenty Bruselu o nutnosti informovat spotřebitele, považuje ředitel za naprosté pokrytectví.

Vadí mu také za jakých okolností je toto opatření prosazováno. „To je téma, které Evropská unie v době uprchlické krize a vzrůstajícího terorismu v Evropě a ohrožení samotné její existence řeší,“ dodal.

Jehličkovy příklady toho, jak údajně stát Izrael porušuje lidská práva a mezinárodní úmluvy, považuje ředitel za účelové.

„Toto je typická diskuze, kdy se naprosto překrucují fakta, a vynechává se to, co se vám nehodí,“ reagoval na argumenty svého oponenta Leo Pavlát.

Autor: Tomáš Pavlíček (tpa), Ondřej Čihák