ČT: Izrael „legalizoval krádeže“ pozemků, reagovali Palestinci na kontroverzní zákon

Izraelský parlament odsouhlasil zákon, kterým zpětně legalizuje dosud nezákonné byty postavené na soukromých palestinských pozemcích na okupovaném Západním břehu Jordánu. Celkem se jedná o 4 tisíce usedlostí. Podle mezinárodního práva jsou přitom nezákonné všechny židovské osady na Západním břehu i ve Východním Jeruzalémě.

Izraelský Knesset schválil příslušný zákon poměrem 60:52 hlasům. Právní předpis de facto vyvlastňuje soukromou půdu patřící Palestincům bez ohledu na jejich názor. Poslední slovo bude mít až nejvyšší soud. Izraelský generální prokurátor už prohlásil, že zákon považuje za neústavní a nebude ho hájit.

„Nezvedejte ruce pro tenhle šílený zákon. Hrozí, že zničí izraelskou demokracii a mezinárodní postavení. Ohrožuje velitele izraelských obranných sil i vůdce našeho státu. Je také v naprostém rozporu s názorem generálního prokurátora,“ upozorňoval před hlasováním opoziční lídr Isaac Herzog.

Návrh vzbudil znepokojení i ve světě - kritizovala jej třeba britská premiérka Theresa Mayová, Turecko i Jordánsko, znepokojení nad ním vyjádřilo české ministerstvo zahraničí.

Samotní Palestinci přijetí normy odsoudili. Podle nich osady znemožní vznik územně celistvého palestinského státu, který měl být podle původních dohod na Západním břehu a v Pásmu Gazy.

Organizace pro osvobození Palestiny označila zákon za „legalizaci krádeže“ pozemků, která „zhatila všechny šance na politické řešení“. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás mluví o „útoku na palestinský národ“.

„Norma je nezákonná z hlediska mezinárodního práva i izraelského práva. Je to porušení vlastnického práva, je to porušení zákazu diskriminace.“

Yael Ronenová

expertka na mezinárodní právo

Zákon počítá s tím, že osadníci budou využívat palestinské pozemky, i když je nebudou moci vlastnit. Původní palestinští majitelé pozemků podle textu normy dostanou odškodné buď ve formě peněz, nebo ve formě půdy bez ohledu na to, zda své parcely postoupili dobrovolně, či ne.

V osadách žije asi půl milionu Židů, celkem 95 osad dosud bylo nelegálních i z pohledu izraelského práva. Nedávno vešla v patrnost veřejnosti evakuace Amony, v níž žily desítky rodin a někteří obyvatelé ji odmítali opustit. Při střetech byla řada lidí zraněna.

Izrael už dřív oznámil, že nechá postavit dalších 2500 domů pro osadníky na Západním břehu Jordánu. Část z nich bude podle izraelských médií v osadě, na kterou finančně přispěla rodina zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Izrael pokračuje v kontroverzní výstavbě navzdory rezoluci, kterou v prosinci schválila Rada bezpečnosti OSN. Dokument označuje osadnickou politiku za porušování mezinárodního práva. USA, jež na půdě OSN dosud Izrael vždy podporovaly, v tomto případě nepoužily právo veta.

Premiér Benjamin Netanjahu označil rezoluci za „ostudnou“ a oznámil, že židovský stát se jí řídit nebude. K výstavbě zatím zaujal smírné stanovisko Trump. I Bílý dům ale před pár dny uvedl, že nové osady k vyřešení konfliktu pravděpodobně nepomáhají.

V izraelské koalici se bojuje o voliče

Premiér Netanjahu se snažil do poslední chvíle hlasování o novém kontroverzním zákoně odložit na dobu po své schůzce s Trumpem, která je plánovaná na 15. únor. Koaliční partneři ze sionistické strany Židovský domov ale tlačili na jeho urychlené přijetí.

Podle agentury Reuters se snaží Netanjahuově straně Likud přebrat voliče, kterým se nelíbilo násilné vyklizení Amony.