Haaretz: Ministryně spravedlnosti je "neonacistická spodina", říká profesor politologie z Hebrejské univerzity

Dr. Ofer Cassif říká, že "je fér dnes přirovnávat Izrael k Německu třicátých let".

Izraelská ministryně spravedlnosti Ayelet Shaked na profesora podala u izraelské policie stížnost za jeho kritiku na Facebooku.

Cassif o Shaked napsal, že je to „neonacistická lůza a je nepřímým spojencem vraždění a zločinů proti lidskosti v Africe“. Cassif ministryni také obvinil z další fašizace Izraele.

Cassif svůj komentář připojil, když sdílel jiný komentář od profesora biochemie Amirama Goldbluma, který na Hebrejské univerzitě vede výzkumné Oddělení molekulárního modelování a léčiv. Goldblum napsal, že belgický žid a obchodník s diamanty, „který prodal zbraně vrahům v Sierra Leone a kolumbijskému drogovému kartelu“, byl mezi donátory volební kampaně Shaked za ultranacionalistickou stranu Židovský domov.

„Vaše ruce jsou ponořené v krvi,“ napsal Cassif k postu Goldbluma, který v pondělí sdílel na svém Facebooku.

Izraelský televizní Kanál 2 letos v červnu informoval, že Serge Muller, který přispěl na kampaně Shaked, ale také ministrovi veřejné bezpečnosti Giladu Erdanovi a ministrovi turismu Yarivu Levinovi z Likudu, byl v březnu zatčen na základě mezinárodního zatykače vydaného belgickou policií a je podezřelý z pašování drog, prodeje zbraní zločincům a praní špinavých peněz.

Komentáře na sociálních médiích vzbudily prudkou reakci od některých vládních představitelů včetně Moti Yogeva ze strany Židovský domov, který chce po univerzitě, aby se od Cassifa distancovala a zvážila jeho vyhazov.

V reakci na dotazy médií se Hebrejská univerzita vyjádřila proti takovému postupu.

„Univerzita není zodpovědná za komentáře svých profesorů a není její povinností se jimi zabývat, pokud akademická půda není zneužívána k jejich šíření,“ uvedla univerzita v pondělí.

„Pokud někdo věří, že tato nebo jiná vyjádření obsahují podněcování nebo porušování státních zákonů, měl by se obrátit na orgány činné v trestním řízení,“ dodala univerzita.

Shaked se ve své reakci na facebooku také obracela ke státním orgánům spíše než k univerzitě, aby problém vyřešily.

„Dnes byla překročena tenká hranice mezi svobodou slova a podněcováním k nenávisti vháněním jedu do veřejné diskuse,“ napsala ministryně. „Jsem si jistá, že orgány činné v trestním řízení se s tímto podněcováním náležitě vypořádají,“ dodala Shaked.

Profesor Cassif však necítí potřebu se omlouvat. „Nevím, za co bych se měl omlouvat, řekl Armádnímu rádiu. „Protože jsem mluvil pravdu? Já obvykle mluvím pravdu“, řekl Cassif a v dalším rozhovoru pro Rádio Izrael uvedl, že „je fér přirovnávat Izrael k Německu třicátých let, a ne k rokům genocidy“.

„Je potřeba zaměřit pozornost na ministryni a její vládu, ne na mě… posunuli jsme se do kompletně jiné fáze historie této země. Dnes jsme Německem třicátých let a toto je vyjádřeno v kompletně nacistickém videu Im Tirtzu a zákonech pro nevládní organizace," uvedl profesor a na zmínku o policejním vyšetřování řekl: "Ničeho se nebojím. Jestli mě zavolají, půjdu s respektem. Možná budu označen za zahraničního agenta, ale na policii půjdu s hrdostí“.

Když se Cassifa zeptali na to, co si o jeho komentářích mají myslet jeho studenti, odpověděl: „moji studenti musí chápat, že svoboda slova, kritika a silný, nenásilný odpor jsou základními stavebními bloky demokracie“.

Ministr školství Naftali Bennett, který je lídrem strany Shaked, označil výroky profesora Cassifa za „nejhorší případ podněcování proti sedící ministryni spravedlnosti v histrorii Izraele".

Bennett se obrátil na ředitele Hebrejské univezity Prof. Menachema Ben-Sassona, aby se incidentem zbýval. Ministr odmítnul Cassifa označit za „levičáka“ s tím, že je nutné přestat se vzájemně obviňovat a pracovat na snížení úrovně podněcování“.

Lídr opozice Isaac Herzog na Twitteru k incidentu napsal, že komentář Cassifa považuje za „patetický“.

Korespondent Haaretzu

Jonathan Lis

Doplňující text pro české čtenáře:

Izraelský ministr školství Naftali Bennett ve světě proslul výrokem: „Když chytíte teroristy, tak je prostě musíte zabít“. Na námitku, že to je protiprávní Bennett odvětil: „V živodě jsem zabil spoustu Arabů a není v tom žádný problém“. Bennett nedávno prohlásil, že organizaci veteránů izraelské armády (IDF) Breaking the Silence zakáže přístup do školského systému.

Breaking the Silence odhaluje každodenní porušování lidských práv ze strany okupačních vojáků na Západním břehu, ale i válečné zločiny, kterých se vojáci dopustili při opakovaných útocích na Pásmo Gazy. Ve zprávě
k poslednímu útoku na Gazu z minulého léta říkají, že jim bylo výslovně řečeno, aby stříleli a zabíjeli všechny, které v ulicích rozbombardované Gazy na 200 a více metrů uvidí.

Im Tirtzu je extrémně pravicová organizace, kterou jeruzalémský soud odsoudil jako organizaci s fašistickými tendencemi. Rozhodnutí jeruzalémského soudu však letos v červenci zrušil izraelský Nejvyšší soud.

Im Tirtzu byla založena v roce 2006 a má základny na desítkách univerzit a škol po celém Izraeli. Jejím deklarovaným cílem je „v Izraeli posilovat a rozvíjet hodnoty sionismu“. V tomto „posilování“ se Im Tirtzu v poslední době zaměřuje především na představitele izraelských lidskoprávních organizací, které označuje za zrádce a agenty cizích mocností.

V rekaci na video Im Tirtzu s názvem „Cizí agenti odhaleni!“, které profesor Cassif označil za nacistickou produkci, Im Tirtzu straší diváky Palestincem s nožem a říká, že „zahraniční agenti“ vojáky, kteří Izraelce chrání, označují za „válečné zločince“, a teroristy naopak chrání, přičemž jmenují a ukazují fotografie představitelů izraelských lidskoprávních organizací Public Committee Against Torture in Israel, Breaking the Silence, HaMoked: Center for the Defense of the Individual a B’Tselem.

Mluvčí B’Tselem v emailu Haaretzu napsal: „Opravdu není překvapivé, že organizace, o které izraelský soud řekl, že má fašistické charakteristiky si vybere podněcování, lži a očerňování lidí a skupin, které nejsou nohsledy vlády. My budeme pokračovat v dokumentování a odhalování okupace a jejích křivd a budeme odporovat půlstoletí trvající izraelské vojenské kontrole nad miliony Palestinců. Opravdový problém je, že pravicové taktiky tak fungují, že podněcování a pomluvy Breaking the Silence a dalších levicových nebo lidskoprávních organizací jsou podporovány nejen premiérem a ministrem obrany, ale také politiky, kteří se považují za „umírněné“.

Více naleznete zde:

Haaretz: Im Tirtzu's Pernicious Video Equates Human Rights With Treason

Sama ministryně spravedlnosti během posledního bombardování Gazy, ještě jako poslankyně Knessetu, proslula facebookovými komentáři, které de facto volaly po genocidě Palestinců.

„Oni musí zemřít a jejich domy by se měly zbořit, aby v nich už nevyrostli žádní další teroristé,“ uvedla Shaked s dodatkem, „jsou to naši nepřátelé, takže bychom měli mít jejich krev na našich rukou. A to platí i pro matky mrtvých teroristů.“

Takováto prohlášení jsou považována za volání po genocidě, jelikož označují všechny Palestince za nepřátele Izraele, kteří se musí zabít.

V pondělí 7.7. 2015 Shaked na své facebookové stránce uvedla:

„Za každým teroristou stojí tucty mužů a žen, bez nichž by se do terorismu nemohl pustit. Ti všichni jsou nepřátelskými bojovníky, a jejich krev bychom měli mít na svých rukou. Teď k tomu patří i matky těchto mučedníků, kteřé je posílají do pekla s květinami a polibky. Nic nemůže být spravedlivější, než když i ty budou následovat své syny. I ony by měly zmizet stejně jako jejich fyzické domovy, v nichž ti hadi vyrostli. Jinak tam vyroste spousta dalších malých hadů.“

Uri Elitzur, na kterého se Shaked ve svém facebookovém komentáři odvolávala, byl vůdcem osadnického hnutí a blízkým poradcem premiéra Benjamina Netanjahua, kterému psal i projevy.

Zde je překlad části výzvy Ayelet Shaked:

Toto je článek Uri Elitzura, který byl napsán před 12 lety, ale zůstal nepublikován. Je stejně relevantní dnes, jako byl tehdy.

"Palestinci nám vyhlásili válku a my musíme reagovat válkou. Ne operací, ne pomalou válkou, ne válkou o nízké intenzitě, ne řízenou eskalací, ne zničením teroristické infrastruktury, ne cíleným vražděním. Dost nepřímých narážek. Je to válka. Slova mají význam. Je to válka. Není to válka proti terorismu, a není to válka proti extremistům, a dokonce to není ani válka proti palestinské samosprávě. Toto jsou formy vyhýbání se realitě. Je to válka mezi dvojím lidem. Kdo je nepřítelem? Palestinci. Proč? Zeptejte se jich, začali si to."

Nevím, proč je pro nás tak těžké definovat realitu jednoduchými slovy, která nám jazyk poskytuje. Proč musíme vymýšlet pro válku každý týden nový název, jen abychom se vyhnuli jejímu označení správným slovem? Co je tak děsivého na pochopení, že naprosto všichni Palestinci jsou nepřítelem? Každá válka je mezi dvojím lidem a v každé válce jsou lidé, kteří ji začali, všichni lidé, nepřítelem. Vyhlášení války není válečný zločin. Reagovat válkou jím zcela jistě není. Stejně tak jím není používání slova „válka“, ani jasná definice, kdo je nepřítelem. Naopak: morálka války (ano, existuje) je založena na předpokladu, že ve světě existují války, a že válka není normální stav věcí, a že ve válkách je nepřítelem obvykle celý lid, včetně starců a žen, jeho měst a vesnic, jeho majetku a infrastruktury.

Text dále říká, že “morálka války ví, že není možné zdržet se ubližování civilistům nepřítele” a jako příklady uvádí spojenecké kobercové bombardování Německa za 2. světové války, ruské bombardování Čečenska, OSN za zabití stovek civilistů v Angole či NATO za bombardování Jugoslávie. Dále v rámci boje se zlem text ospravedlňuje americké bombardování Afghánistánu “včetně masivního bombardování obydlených míst, včetně vytvoření proudu uprchlíků o stovkách tisíc lidí, kteří unikali před hrůzami války, kdy tisíce z nich se již nemají kam vrátit”.

Tento válečný postup velmocí proti veškerému civilnímu obyvatelstvu dále vztahuje na oprávněnost Izraele ke stejnému konání.

Ve zbytku textu Elitzura vysvětluje proč "by nebylo nic spravedlivějšího", než zabíjet i palestinské matky teroristů, které “rodí hady” a tucty dalších lídí, kteří teroristům pomáhají.

"Měly by zmizet, stejně jako fyzické domy, ve kterých tyto hady vychovaly. Jinak tam budou vychováni další malí hadi."

Výzva Shaked dostala na Facebooku téměř pět tisíc likeů a byla sdílena více než tísíckrát. Šlo o podněcování ke genocidě, nicméně tato osoba nešla do vězení, ale stala se izraelskou ministryní spravedlnosti.

V podněcování ke genocidě během bombardování Gazy nabyla Ayelet Shaked zdaleka sama. Izraelské noviny Times of Israel například publikovaly článek Yochanona Gordona s názvem „Když je genocida přípustná“.

A podobných příkladů bylo mnohem víc.

Na nebezpečné tendence v izraelské společnosti tehdy reagovali přeživší holocaustu a jejich rodiny, kteří v listu The New York Times publikovali otevřený dopis, kde odsoudili masakr v Gaze a varovali před “neo-nacistickými postoji pravicových Izraelců”.

"Jsme alarmováni extrémistickou dehumanizací Palestinců v izraelské společnosti, která dosáhla vrcholu. Politici a znalci v Times of Israel a Jerusalem Post otevřeně volali po genocidě Palestinců a pravicoví Izraelci zaujímají neo-nacistické postoje."

Dopis čítal více než 350 podpisů přeživších holocaustu, jejich potomků a potomků obětí nacistické genocidy.

Vládní kabinet v čele s Ayelet Shaked, ministrem obrany Moše Yaalonem a zmíněným ministrem školství Bennettem dnes vedou válku proti izraelským nevládním organizacím, které dokumentují porušování lidských práv izraelskou okupací.

Yaalon nedávno uvedl, že Izrael bude “tvrdě bojovat proti podobným skupinám”, jako je Breaking the Silence a izraelské organizaci bývalých vojáků IDF zakázal účastnit se jakýchkoli oficiálních aktivit s izraelskými ozbrojenými silami. Bennett Yaalona následoval s prohlášením, že Breaking the Silence zakáže přístup do školského systému. Shaked pak kritizovala izraelského prezidenta Reuvena Rivlina za to, že se před dvěma týdny v New Yorku účastnil politické konference, kterou pořádal deník Haaretz, a které se účastnili i představitelé Breaking the Silence.

Prezident Rivlin kritiku odmítl se slovy:

“Nepřijel jsem na konferenci Breaking the Silence, ale na konferenci organizovanou Haaretzem – novinami, které čtu 70 let, abych věděl, proč to, co si myslím je správné” a dodal, že Haaretz považuje za “jedny
z nejdůležitějších novin pro existenci izraelské demokracie”.

“Čtu Haaretz tak dlouho, abych se dozvěděl, co si myslí lidé, kteří nesdílí můj názor. Často mě štve a rozzlobí,
co si v něm přečtu a stojím si za tím, že ho budu číst znovu a znovu,” řekl Rivlin účastníkům konference
v New Yorku.